JAK SI ŘÍCT O SPRÁVNÉ PENÍZE NA KONKRÉTNÍ PRACOVNÍ POZICI

Článků o tom, jak si říct o peníze, najdete na internetu mnoho. Taky jsem jich pár četla. Obvykle vám řeknou, že je potřeba znát svoji cenu a nejít pod ní. To je fajn, ale dost často vás to může dovést do slepé uličky, protože to neřeší, kolik je reálně za danou pozici v dané firmě možné očekávat, natož jak si stojíte mezi ostatními kandidáty. Pokud vás zajímá, jak si říct o mzdu nebo plat, který odpovídá vašim zkušenostem a není moc ani málo v porovnání s tím, co firma nabízí, pak je tenhle článek pro vás.

 

POŽADAVKY VERSUS CO UMÍM

 

Požadavky popsané v inzerátu by měly reflektovat to, co firma opravdu požaduje. Někdy je ale složité se v tom vyznat, protože některé jsou označené jako nutné, další jako výhodou a jiné jako velké nebo malé plus. Když pracuji s lidmi, kteří se v téhle problematice potřebují teprve zorientovat, říkám jim, že je potřeba zjistit, co je na dané pozici obvyklé a s čím bude firma jejich zkušenosti porovnávat. Přes všechny odbočky, výjimky a specifické nároky, pokud chcete vědět, co je příkladem “dobré praxe” nebo “rozumného průměru”, tak zkuste danou pozici najít v Katalogu povolání. To je odkaz, který si hýčkají opravdu schopní personalisté a HR pracovníci, ale ze kterého čerpá i státní správa – při tvorbě popisů práce i nastavování požadavků pro nové role, při psaní dotací a grantů a při mnoha dalších příležitostech. 

V Katalogu povolání najdete odborné skupiny – je tam toho opravdu hodně. A po rozkliknutí všechny popsané role podle toho, jaké vzdělání je pro ně obvykle požadováno. Asi nenajdete přesný název jako na inzerátu, ale hledejte podle významu a úrovně seniority. 

Po nalezení pozice se dočtete dvě skupiny informací:

  • jaké jsou obvyklé požadavky na vzdělání, kurzy a certifikace, zkušenosti a dovednosti, vlastnosti a způsobilost a mnoho dalšího
  • zároveň dole pod popisem najdete i přehled, kolik se v jednotlivých regionech za tuhle práci platilo v minulém čtvrtletí

 

A to je první východisko, nad kterým se zamyslíme. Jasně, že existují jednotlivci, kteří berou mnohem víc i mnohem méně, než uvidíte v tabulce. těch důvodů je mnoho, třeba doba praxe, délka práce pro danou firmu, ale taky může hrát roli doba, kdy o práci žádali – je velký rozdíl v tom, jak se firmy předháněly o zaměstnance předloni nebo před třemi roky a jak opatrné budou aktuálně. Ale my pro začátek chceme vědět, co je běžné, nejčastější a hlavně aktuální. Pokud se hlásíte do maličké firmy, nejspíš to bude od průměru spíše směrem k nižším číslům, pokud se hlásíte do vyhledávané zahraniční firmy ve větším městě a máte super jazykové znalosti i odbornost, pak klidně uvažujte o číslech od průměru směrem k maximu. Pokud se hlásíte do neziskovky, počítejte, že to bude spíš dvacet procent pod průměrem, než že by ho to překročilo. Vidíte, jak s tou hodnotou pracuji? Jak o ní máte uvažovat? Není to žádné dogma, ale výsledek statistiky, který není radno podcenit. 

 

KDYŽ UŽ VÍME, KOLIK SE OBVYKLE PLATÍ, POJĎME SE PODÍVAT BLÍŽ NA POŽADAVKY

 

Porovnejte si, kolik toho požaduje inzerát a kolik jste našli v Katalogu povolání. Pokud toho najdete v inzerátu o hodně méně, pak je pravděpodobné, že i mzdové ohodnocení bude spíše nižší než průměr, pokud ale firma požaduje dva cizí jazyky a v Katalogu tohle vůbec nenajdete, pak je pravděpodobné, že se nemusíte bát žádosti o vyšší než průměrnou částku a to i u menších společností, protože firma nepochybně tuší, že takový kandidáti se budou hůře hledat a budou mít více příležitostí přejít jinam. 

Vhodné je taky zvážit, jak dobře splňujete požadavky inzerátu. Buďte k sobě upřímní, během výběrového řízení s vámi tak jako tak bude mluvit několik lidí, trénovaných na to poznat, jak si skutečně stojíte, u spousty pozic vás čekají odborné otázky, testování a projekty a další způsoby, jak vaši odbornost ověřit. Pokud víte, že něco splňujete trochu, o něčem jste spíš jen tak slyšeli ve škole, ale praktická zkušenost vám chybí… – neznamená to, že se námte přihlásit, ale buďte soudní a vyvažte to na požadavku o odměnu. Osobně se mi opravdu hodně líbila kandidátka, která mi nedávno řekla, že by chtěla částku XY, ale že ví, že to a to ji budeme muset naučit, takže je v pořádku, že nastoupí za méně a až se zapracuje, na ten vysněný plat se dostane. Spadla mi brada a dostala ode mě opravdu velmi dobré hodnocení. I když opravdu jednu věc znala spíš teoreticky a další v praxi nikdy nezažila. Nabídla pro změnu zkušenosti, které jsme si ani netroufli požadovat a ve výsledku je to velmi silný kandidát na úspěch ve výběru. Když tohle píšu, výběrové řízení ještě není uzavřené. 

 

PROČ TO PROSTĚ NENAPÍŠOU DO INZERÁTU?!

 

Nebudu se pouštět do debaty o tom, jestli psát nebo nepsat plat do inzerátu, znám to z obou stran a rozumím argumentům pro i proti a v zásadě je to něco jako personalistický ekvivalent otázky, zda bylo dříve vejce nebo slepice. Pojďme se místo toho podívat na jobsy. Je to největší pracovní portál a většina firem na něm inzeruje.

 

Jako kandidáta vás to nemusí napadnout, ale když personalista nebo recruiter zadávají inzerát na jobs nebo práci.cz, musí plat uvést. Nemusí to být jedno konkrétní číslo, může to být rozpětí. Pak se v dalším kroku rozhodují zakliknout nebo nezakliknout zveřejnění téhle informace. Bez ohledu na to, že většina zaklikne nezveřejnit, všichni nějaké platové rozmezí museli uvést. A podle tohohle rozmezí se inzerát ukazuje ve vyhledávání. Pokud si tedy jako kandidáti dáte tu práci, že si do vyhledávání dáte postupně několik platových rozpětí a budete sledovat, ve kterých se inzerát ve vyhledávání objeví a kde už ne, můžete se oklikou dozvědět, co firma zadala při tvorbě inzerátu. Není to dokonalé, ale pokud chcete vědět, jestli nějaký platový požadavek je už úplně mimo jejich možnosti, pak tohle vám dá odpověď. 

Pořád platí, že rozmezí, které najdete, je pro celé spektrum od nejjuniornějšího kandidáta, který firmě dává smysl, ale do kterého bude muset hodně investovat, až po velmi seniorní kandidáty, kteří ale zvládnou nejen práci popsanou v inzerátu, ale přinesou firmě i něco navíc. Buďte prosím sebekritičtí – pokud vyfiltrujete, že firma nabízí až třeba 80.000 Kč, ale vy nesplňujete některé z požadavků, pořád je možné se hlásit, ale asi nebude nejlepší nápad zkoušet horní hranici… Berte tuhle informaci jako další dílek skládačky, která vám může pomoci udělat lepší rozhodnutí o tom, o jakou částku si říci.

 

ALE JÁ BYCH CHTĚL/A…

 

Zamyslete se i nad svými náklady, představami a přáními. Ne tak, že si řeknete: chtěla bych sto tisíc a pak vyrazíte na pohovor, kde na vás budou koukat jako z jara. Zkuste si sami pro sebe stanovit nějaké rozpětí. 

 

  • Pod jakou částku prostě nemůžete jít, i kdyby ta práce byla sebevíc super, zábavná a rozvíjející, se skvělými benefity a navíc pomohla změnit svět? 
  • A naopak, co je to přání, o kterém už celkem tušíte, že nebude reálné? 

 

Napište si na kus papíru úplně vlevo to první číslo a úplně vpravo do druhé a pojďme se na tohle rozpětí dívat jako na osu, na kterou si zakreslíme i ostatní informace. 

 

  • Kde mezi nimi se nachází průměr, který jste našli v Katalogu povolání? Udělejte si puntík někam mezi ty vaše dvě částky. 
  • Jak velká je firma, do které se hlásíte? Přidejte další puntík doprava nebo doleva od toho předešlého. 
  • O kolik jednodušší nebo složitější požadavky firma má? Zase i udělejte poznámku nebo puntíky. 
  • Jaké hodnoty ukazuje filtr na jobsech? Přikreslete další rozpětí. 

A pak se na svoji platovou osu podívejte s odstupem. Pokud se pohybujete pokaždé plus mínus kolem stejné hodnoty, tak směle vyražte na pohovor, odpověď máte před sebou. Pokud se ale jobsy a Katalog povolání hodně míjejí s tím, co jste si vysnili, je na místě se zamyslet, jestli hledáte správně seniorní roli, neměli byste se poohlédnout po větší firmě, přehodnotit svoje nároky a podobně. 

 

PS: CHCETE SE ZEPTAT?

 

Pokud jste si to vyzkoušeli, ale nejste si jistí, klidně se za námi zastavte v úterý 16.03.2021 ve 21:00 ve skupině Rozvíjíme talent dětí na Facebooku. Budu tam k dispozici live a ráda odpovím na vaše konkrétní otázky. A pokud tohle čtete později, stavte se taky, třeba na záznamu svoji odpověď najdete díky otázce někoho jiného.