Veronika Senciová – MEDAILONEK LEKTORA

Eli: Ahoj, vítám tě jako nového lektora do týmu Online hlídání. Budu moc ráda, když se nám představíš!

Veronika: Ahoj, jmenuji se Veronika, jsem herečka a divadelní lektorka.

 

Eli: Prozraď nám, jak se to stalo, že jsi právě lektorkou divadelní výzvy?

Veronika: Dlouhá léta jsem hrála v divadle, v televizi, filmu, dabingu, rozhlase a vždy mě bavila práce s dětmi, hraní pohádek. Začala jsem organizovat různé divadelní dílny a zážitková kurzy, které si oblíbily děti i jejich rodiče a teď už to dělám skoro 10 let.

 

Eli: Co jsi studovala?

Veronika: Studovala jsem Hudobno-dramatické umenie na konzervatoři v Bratislavě, ve zkratce herectví.

Eli: Jakou nejzajímavější práci nebo brigádu jsi v životě dělala?

Veronika: To se těžko vybírá, ale z brigád to asi bylo EXPO 2000 v Hannoveru práce pro český pavilon – hraní scének, vítání návštěvníků, reprezentace při diplomatických návštěvách pavilonu. A potom mám skvělý zážitek z neplánovaného záskoku v divadle v Českých Budějovicích, kam jsem přijela z Nitry na návštěvu za hereckými kamarády. V ten den jim onemocněla kolegyně, která hrála v představení stejnou roli jako já v Nitře. V pět večer jsem se dozvěděla, že buď večer v sedm hraju místo ní, nebo budou muset zrušit představení. Jiné aranžmá, kostýmy, kolegové, jiný jazyk, všechno velké překážky, ale i tak jsme představení odehráli a diváci měli nevšední zážitek.

 

Eli: Co tě baví krom lektorování?

Veronika: Knihy, video, vedení divadelního kroužku, procházky v přírodě, moje dvě děti, jeden kocour a pes.

 

Eli: Kdyby ses ráno mohla probudit s nějakou superschopností, kterou by sis přála?

Veronika: Teleportace, využila bych ji zejména ve chvílích, kdy jsem pryč z domu a nejsem si jistá, že jsem vypla žehličku… 

 

Eli: Jaro, léto, podzim nebo zima?

Veronika: Zima, protože ráda lyžuji, bruslím, běžkuji a taky miluji procházky zasněženou přírodou.

 

Eli: Hotel, penzion, chata, stan, pod širákem nebo si svoji dovolenou představuješ ještě nějak jinak?

Veronika: Batůžek, foťák, mapa, bedekr a spousta času na poznávání nových míst.

 

Eli: Máš nějaké životní motto nebo hodnotu, podle které žiješ?

Veronika: Malými krůčky vpřed. Tohle motto je pro mě důležité, protože mi připomíná, že každým dnem, i když možná pomalu, se můžeme posouvat vpřed, zlepšovat, růst a rozvíjet.

Eli: A poslední otázka: co chceš vzkázat rodičům, kteří uvažují, že přihlásí svoje potomky do tvojí výzvy nebo na tvoje lekce?

Veronika: Divadlo je kouzelný prostor, který otevírá dveře kreativitě, odvaze a spolupráci. Program, na základě kterého pracuji, je ověřený na spoustě dětí a opravdu funguje. Budu se těšit na vás a vaše děti.

Eli: Díky za rozhovor!

PS: Hanku i další lektory najdete ve skupině Rozvíjíme talent dětí na FB, stačí kliknout